Prostory 3. divize

[name=benjiro]Genji Benjiro[/name]

Podle dohodnutého času vstoupil do kasáren prostorů třetí divize. O tom, že tu byl nějaký souboj před ním vůbec netušil. Samozřejmě, to že u toho bude nastoupená divize se mu moc nelíbilo, nebyl ten typ shinigamiho, který by rád ukazoval, co přesně umí. Vlatně celé jeho schopnosti byly především o tom, že pracoval v tichosti a tím vždy mohl vyhrát. Měl štěstí a vrchní kapitánku večer nepotkal, protože by po něm určitě něco chtěla a v ten moment, by mu tahle sranda a jeho plán nemohl v žádném případě vyjít. Na druhou stranu ho zajímalo, na jaké mise vyslala ony tři kapitány. Zřejmě až se dostane k papírům, tak si to bude moc přečíst. Podíval se pohrdavě na zdější obecenstvo, většinou působil velmi přívětivě, ale dneska chtěl hrát divadlo a tak i trochu povolil dušovního tlaku, aby pár slabých jedinců omdlelo a show mohla začít. [trec=benjiro]Jsem tu správně?[/trec] Otázal se jako malý harant, který přišel dělat klukoviny do sousedství a moc dobře věděl, že tu míčem rozbije okno.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Do kapitánského sboru neviděla, ale bylo jí tak trochu jasné, že po první zkušenosti s kapitánem pětky, jsou Akiho slova mířena jasným směrem. No, ale první zajímavá reakce přišla při zmínce o hledání snoubenky. Samozřejmě, jak to už bývá, snažil se to otočit zpět na ní. Vtipné, ale ne tak prosté. [trec=kyouki]Za prvé, žádný takový kandidát neexistuje, za druhé, nic by to nezměnilo, protože drby jsou mířeny na mě. Viděli by mě s někým dalším? Zbytek si dokážete jasně domyslet,[/trec] zkonstatovala, jak si představovala vývoj kapitánova návrhu. [trec=kyouki]U vás by to vypršelo poměrně rychle, protože by si nikdo nedovolil proti Vám cokoliv z takového soudku. Já bych byla označena za chuděru a už bych nikoho nezajímala,[/trec] dovysvětlila svůj původní návrh. Zdali by to drby přikořenilo nebo ne, tomu právě moc nefandila, z důvodu kapitánovy autority a jakou má pověst v divizi. Je jasné, že je to pouze cílené na její zesměšnění. Nemělo by teda smysl do toho házet cokoliv dalšího, pokud by se projevilo, že kapitán už pracoval na dlouhodobém vztahu s někým jiným. 
[trec=kyouki]Tady nejde o nic nového, kapitáne. Prostě jste prohrál,[/trec] sice to předtím cukrovala půvabnějšími slovy, ale nechtěla vytrhnout kapitána z toho balancu, co to skutečně může pro něj znamenat. [trec=kyouki]No, můžeme...[/trec] začala nahlas přemýšlet nad místy, kde by se dal takový choker získat, ale v tom ucítila silnější duševní energii. Trochu jí přešel mráz po zádech, neboť to bylo náhlé, ale protože tuto duševní energii už znala, spíš se ji vyřízl úsměv na obličeji. 

Benjiro se ocitl v kasárnách třetí divize a našel správně cestu do hlavní budovy, kde probíhaly ranní nástupy. Pro Benjirovo překvapení, šel na show trochu pozdě, neboť jak vycházel poslední člen, tak ten odpadl sám, bez pomoci ostatních, a když vešel dovnitř, mohl vidět samotnou zástupkyni s kapitánem. Kyouki se jenom mile usmívala, ale náhlé nadšení těžce schovávala za svým úsměvem, který byl lehce kvůli tomu pokřivený. Nijak ale Benjira nevítala, nechávala to celé na kapitánovi, Akim.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Nechěl se úplně vyptávat na to, proč žádný takový kandidát neexistuje. Mohlo to být něco hodně osobního, protože tohle znělo spíš na nějaký problém v samotné zástupkyni, než s muži. To by jiak přeci nemohla říct s takovou jistotou. A do toho je lepší nezabrušovat.
[trec=aki]Ano, v těchto bodech vám dám za pravdu. Svobodný život mi velice vyhovuje, ale upřímně by mě zajímala chuděra, které by jste něco takového provedla. Takže až někoho takového uvidíte, tak mě určitě upozornětě.[/trec]
Poznamenal ve skoro až žertovném tónu. On sám přemýšlel nad tím, proč nikdo z kapitánu nikoho nemá. Mají moc, peníze, respekt a přesto nic. Bylo to během jeho večerního načítání složek. Třeba se někdy zeptá jiného kapitána na jeho pohled na tohle téma, ale spíš ne. Zástupkyně mu následně vysvětlila, že prostě prohrál. A není to tedy pro něj možnost zkoušet něco nového jako prostě jen následek prohrané sázky. Což nepopíral, ale rozhodně to v ten moment nebylo myšleno takhle. No měli vyrazit sehnat nějaký ten choker, než Aki pocítil známe reiatsu.
[trec=aki]A upřímně doufám, že to není vaše dnešní poslední vítězství.[/trec]
Poznamenal směrem ke svojí zástupkyni, aby to slyšela jen ona. Otočil se a spatřil Benjira a ležícího člena jeho divize.  Se svým klasickým úsměvem se najednou volným krokem rozešel k povalenému členovi u Benjira. Nohou ho otočil, aby ho pořádně viděl a mohl posoudit, že prostě jenom odpadl a přežije to. Škoda, mohl mít omluvu pro jeho likvidaci. Dále svůj pohled věnoval tedy Benjirovi. Sice se usmíval, ale nebyl to přívětivý úsměv.
[trec=aki]Tohle je první a poslední varování. Nerad bych vrchní kapitánku obtěžoval zaučováním nového zástupce, takže se zdržme podobných akcí.[/trec]
Benjiro si mohl být jistý, že to Aki myslí vážně. Člena tam prostě nechal ležet a rozešel se zpátky ke svému původnímu místu, tedy na nižším stupínku, ze kterého šlo pěkně vidět do prostoru a kde momentálně stála jeho zástupkyně.
[trec=aki]Pravidla a podmínky pro vítězství v duelu si domluvte mezi sebou a následně kdykoliv začněte.[/trec]
Když došel na místo, tak zůstal perfektně narovnaný stát se svým klasickým úsměvem na obličeji. Pod svým haori měl ovšem ruku položenou na rukojeti svého meče, věřil své zástupkyni a slíbil si, že do souboje nezasáhne. Ale pojistka je pojistka.

[name=benjiro]Genji Benjiro[/name]

Vlastně tím, co mu ukazoval Aki, viděl jeho novou slabinu. Celá třetí divize teď byla jeho slabinou, každý člen, každá kus nábatku, každý milimetr tohohle prostranství nyní musel bránit. A to byl velký rozdíl oproti Akimu, který bojoval sám za sebe. To, že na něj neměli připravený styl souboje ho překvapilo. Čekal, že navrhnou nějakou prasárnu ve stylu boje bez zanpakuto s páskou přes oči. Když je v tom kapitán nechal, neprostestoval. [trec=benjiro]Jsem pro cokoliv.[/trec] Řekl s úsměvěm na tváři podkapitánce, přece jenom to byl asi její první souboj ve funkci, tak si mohla vybrat cokoliv.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Ležícího člena si všimla později, když už k němu šel samotný kapitán. Neměla v sobě pocit, že by mu měla jít pomoci. Prostě nějaký nováček, co nedokázal odolat Benjirovu spirituálnímu tlaku. Ale dalo to určitou informaci o jejím novém protivníkovi. Nebojí se machrovat. A brala to jako jasnou provokaci. A proč by ne, ona v podstatě vyzvala zástupce jedničky na "přátelský" souboj. Nemohla si snad myslet, že má nad ním šanci, že? 
[trec=kyouki]Trénovat s dřevěným mečem můžeme kdykoliv a s kýmkoliv. To by nebyla pro vás určitě zábava, když jste se musel trápit celou cestu až sem jenom kvůli malému tréninku,[/trec] usmála se na Benjira a udělala několik kroků blíže k němu. Její pohled spadl do menšího stínu a upřeně pohlížel na zástupce: [trec=kyouki]Boj se zanpakuto,[/trec] položila svoji ruku na rukojeť, [trec=kyouki]máme svolení, kapitáne?[/trec] milým úsměvem se otočila na kapitána, zdali jsou tyto podmínky vhodné. Možná by měl začít přemýšlet nad financemi na opravu této místnosti. [trec=kyouki]A první prolitá krev?[/trec] tentokrát tím samým úsměvem, co darovala kapitánovi, se obrátila na Benjira, od kterého mohla být tak pouhé dva metry. Čekala samozřejmě i na jeho souhlas s podmínkami.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Benjiro nechal volbu na zástupkyni, to se jim podařilo předpokládat dobře. Jenže jak to bylo na zástupkyni, tak senedalo předpokládat nic. Aki si tedy počkal a vyslechl si její návrh.
[trec=aki]Ano, ale zdržme se destruktivních technik.[/trec]
Povolil jim souboj s meči. Nijak dál se k tomu nevyjadřoval. Zástupkyně si ale možná vzala nějakou jeho radu k srdci, protože dokonce pokračovala s návrhem a nabídla souboj na první krev. Vlastně to nebyla ani tak nabídka, Benjiro to nechal v rukou jeho zástupkyně a ta se toho chopila po svém a vlastně Benjirovi moc na výběr nedávala. Co se tak může stát, začne najednou nesouhlasit po tom co řekl? Těžko. Výborně. Úsměv na jeho tváři se lehce zvětšil.

[name=benjiro]Genji Benjiro[/name]

Pokud měl Benjiro o sobě něco říct, určitě to nebylo nic o tom, že byl dobrej v šermování nebo zacházení s mečem. Vlastně to vypadalo, že ten souboj je celkem volná disciplína a řeklo se zanpakuto a to mohlo znamenat nejenom šermování. Naneštěstí obecně boj se zanpakuto nic neříká o tom, co se nesmí. Kdyby to totiž mělo být jenom o zanpakuto, asi by moc nezagejmil. [trec=benjiro]Haha, jako kdyby nějakou takovou techniku uměl.[/trec] Zazubil se na Akiho poznámku, kterou nejspíš chtěl ochránit svoje kasárny. No, přeci mu to tady nezbourá, když je teprve pár dní v práci. [trec=benjiro]Krev prolitá nebude, to můžu zaručit. Slovo, které zastaví boj je rukavice.[/trec] Nebyl si vlastně moc jistej, jak mu jeho plán bude fungovat a celkem ho znervózňovalo, že tu je tolik lidí a kouká na něj. Radši věci dělal v klidu a neviděn, ale tahle příležitost přidat někoho do své sbírky mu přišla až příliš lákavá. Přiložil si ruku na rukojeť zanpakuto a ledově klidným hlasem hlesl, že je připraven.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Benjiro navrhl namísto první prolité krve záchranné slovíčko 'rukavice' jakožto ukončení jejich souboje. Kyouki se široce usmála: [trec=kyouki]Může být![/trec] Souhlasně přikývla a vytasila meč. Mohlo to znamenat několik věcí, buď je Benjiro defenzivní typ, takže bude čekat až si Kyouki bude moc věřit, nebo utility typ, tedy bude se snažit využívat kido nebo jiných speciálních technik. Tedy ukončí souboj vůbec dřív, než se jim povede pořádně prohodit pár seků. 
V jejích očích ale měla jasný plán jak vyhrát. Rychlost byla klíčová, ale jen na tu se nedá nijak spolehnout. Vždy musí být dáno, co s tou rychlostí lze provést. A proto byla Kyouki v tomto případě o krok napřed, neboť jako první Benjiro ještě neaktivoval shikai. [trec=kyouki]Panuj, Kougou![/trec] vystřelila v tom samém momentě proti Benjirovi a její meč změnil barvu a získal dlouhou stuhu, která vlála za ní. Jenomže v tom samém okamžiku, co aktivovala shikai, se po celé místnosti objevili fialové meče, různě zabodnuté. Z toho určitě nemohl mít Aki radost. Asi pět mečů bylo nejblíž k Benjirovi, zhruba na dva metry. Tedy dostatek prostoru, aby se zatím soustředil na Kyouki. Jenže toho chtěla využít, a tak se přesunula k meči po jeho pravici, a z toho směru vedla vodorovný sek na jeho hruď.

[name=benjiro]Genji Benjiro[/name]

On vlastně naprosto netušil, co má očekávat a hlavně naprosto nečekal, že tu vyvolá ducha své zanpakuto. Bylo to vůbec legální? Asi ano, protože to bylo cvičené místo v jejich divizi. Kdyby ale ne, vytáhl by formulář s číslem 724 dodatek B, který jasně zakazuje vyvolávat zanpakuto mimo cvičná stanoviště a mimo ohrožení života. Byla to ohromná rychlost, ale jak to už bývá v anime jsou flashbacky rychlejší než cokoliv jiného.

flash:

Viděl, že se tu objevila spousta mečů a že on určitě nebude mít čas vytasit zanpakuto, ale mohl vyvolat chaos. [trec=benjiro]Ikkotsu![/trec] Třískl obří silou do země za pomoci svého reiryoku, což mělo za efekt stejné události jako když do země třískne Sakura. Sice Aki něco říkal o tom, že se mají zdržet destruktivních technik, ale Kyouki už tady všude zarvala meče, takže totálně zničená podlaha pod tíhou zemětřesení už nemusel být takový problém. Chtěl především Kyouki shodit z rovnováhy po rozbíjející se podlaze, než že by ji to mělo něco udělat a zároveň jemu se podařilo ránou vytrhnout kus podlahy, za kterým se mohl krýt.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Kyouki si snažila udržet vážný výraz, i přes fakt, že stačil jenom první moment od počátku jejich souboje a cítila, jak se jí adrenalin rozlévá v krvi. Byl to však jenom pokus o udržení si nějaké stability. 
Chtěla si udržet co největší tempo v tomto souboji, tedy dávat co nejméně času Benjiro na jakoukoliv přípravu. Nečekala však, že místo defenzívy půjde do okamžité proti ofenzívy, i když to tak nemuselo působit. Budova a vše kolem nich popraskalo a začalo se rozpadat. Nevnímala nijak kapitána, jestli je hodlal zastavit, soustředila se jenom na to, co bylo před ní. 
Byl to ale právě tohle 'překvapení', které zcela zahodilo její emocionální stabilitu a musela se začít zničehonic během souboje usmívat. Kyouki se zastavila, což zřejmě už Benjiro nemohl vidět, protože byl za kamennou stěnou, ale nijak se dál nepřesouvala. Sledovala meče poletovat vzduchem kvůli síle Benjirova úderu a v tom si uvědomila, že mu nahrála do karet! 
[trec=kyouki]Temari,[/trec] zvolala lehkým hlasem, který proťal skřípání rozlámaných kamenů a jestliže si Benjiro hlídal okolí, mohl vidět, jak se několik ještě volně dopadajících mečů proměnilo na textilní míč, temari. A jak v tom samém momentě dopadli na zem, okamžitě se odrazili. Protože geometrie zničené podlahy nebyla stejnorodá, ba naopak. Každý míč se odrazil do jiného směru. A čirou náhodou dva se zrovna rozhodli, že se proletí přímo ne Benjira.

[name=benjiro]Genji Benjiro[/name]

Schoval se na malý okamžik ke své stěně, ale zároveň viděl, že se měče proměnily v míčky a míří přímo na něj. To by připadalo podezřelé každému, že to musí být nějaká technika, sice nerozuměl co to udělá, až to narazí do něj, ale účastnit se toho rozhodně nechtěl. Podařilo se mu tasit zanpakuto a pomocí silného odrazu se katapultovat do vzduchu. Jako v nějakém akrobatickém představení vzlítnul směrem ke střeše, prodělal dvě salta a jen těsně minul jeden z míčků. Pří pádu dolů již padal s rozmáchlou zanpakuto směrem k Kyouki. Chtěla boj se zanpakuto, rozhodl se, že jí dá boj se zanpakuto. Alespoň prozatím, dokud nezjistí, jak moc špatný nápad to vlastně je. Ona měla samozřejmě spoustu času se připravit.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Samozřejmě, prvotní míčky nebyly žádnou hrozbou pro podkapitána. Měl dostatek času se s nimi jakkoliv vypořádat, takže taktický výskok byl víc než přínosný. Míčky proletěly kolem sebe, těsně posledního místa, na kterém Benjiro byl.
Jenže stejně kolik měl Benjiro času, tak ho měla i Kyouki, tedy když se podařilo poprvé od úderu Benjirovi znova navázat vizuál s jeho oponentem, měla Kyouki připravenou temari v ruce, se kterou si prozatím párkrát zadribrovala, než se plně Benjiro na ni vrhl. Jak se zrovna napřahoval pro sek, v té samé chvíli se Kyouki napřahovala s temari, kterou na něj vrhla.  
Mezitím se samozřejmě ostatní temari klidnili a hopsali na místě. Vydávali zvonkovitý zvuk, který nemusel Benjiro úplně vnímat. Pro Kyouki to jenom znamenalo, že je na určitém časovači. Vrh temari měl převážně jenom Benjira zpomalit. Pokud se rozhodl temari zničit svým sekem, obalil ho mráček rudého prachu. Jestliže se mu vyhnul, dal Kyouki čas na protiútok, tedy převzít tak iniciativu v souboji. 
Tak či onak, Kyouki uskočila do strany v jakémkoliv scenáriu. Chopila Kougou za stuhy a kamkoliv naposled dopadl Benjiro, tak vrhla své zanpakuto.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Celý souboj tam stál ve stejné poloze a se stejným výrazem na tváři. Zasekané meče mu nějak extra nevadily, to se dalo prostě zamáznou a přetřít. Benjirova technika už byl problém, který znamenal další finance ze třetí divize. A nebo někde ukrást materiál, práci už nějak členové divize zvládnout pěkně ve své pracovní době. Kde by se tak dostal k materiálu? Bude se muset zamyslet. Teď byl čas sledovat schopnosti jeho zástupkyně. Temari byly zajímavé, ale snad za nimi bude ještě něco víc, než teď předvádí. Zástupkyni se mezitím podařilo dostat k Benjirovi a vyzvat ho tak k souboji meč proti meči. Benjiro byl velkohubý a říkal, že se to obejde bez krve. O tom teď ale Aki začínal pochybovat. Bylo možný, že si jeho novou zástupkyni stále zatím jen testoval, ale i Aki z ní cítil, že ještě ani zdaleka nejede naplno a Benjiro tak svým pasivním chováním hraje dost nebezpečnou hru.

[name=benjiro]Genji Benjiro[/name]

Jelikož letěl vzduchem byl dost zranitelný a čekal, že Kyouki toho nějak využije. Že existují nějaké další míčky, které poskakují, natož že vydávají nějaký zvuk, vůbec nemyslel. Když po něm hodila jeden takovej míček, ani nad tím nerozmýšlel a rozseknul ho svojí zanpakuto. Ocitl se v mraku rudého prachu, takže na chvíli ani neviděl, co se děje na zemi, byl vůbec rád, že nějakým způsobem přistál. Vlastně kdyby Kyouki na něj teď zaútočila zblízka, nejspíš by se stal malér. Místo toho proti němu letěla zanpakuto, která zrovna v tenhle okamžik mohla být smrtící. [myslenky=benjiro]Zanpakuto, míčky, červený dým. Hraje si se mnou jako kočka s myší.[/myslenky] [trec=benjiro]Bakudō #4. Hainawa[/trec] Vyvolal lano, kterým obalil zanpakuto a silným trhnutím ji odhodil směrem k Akimu. Otočil se na Kyouki a pomocí shunpa se objevil před ní. [myslenky=benjiro]Jak se bude bránit, když nemá zanpakuto? Možná, že se nečeká, že myš si nebude chtít hrát.[/myslenky]

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Stalo se to tedy podle tohoto scénáře. Benjiro se rozhodl míček zničit, což s jeho levelem nebyl náročný úkol, ale ocitl se tak v rudém mraku, který ho na moment dopadu mohl dezorientovat. Letící zanpakuto ale na moment mrak rozptýlila a ten ji odrazil bakudem číslo 4: Hainawou. Jako kovboj s lasem, co právě odrazil nabíhajícího býka. V ten stejný moment trhla stuhou zpět, takže její meč neletěl dál na Akiho, ale zpátky k ní. To však dalo dostatečný prostor Benjirovi jít do ofenzivy. 
Kyouki pocítila menší svědění na nose. Její oči spatřily náhlý pohyb z mraku. Nemohl si snad podkapitán myslet, že neměla plán, když se zbavila své hlavní zbraně, ne? Potřebovala být jenom rychlejší. K tomu měla ale už připravené hrací hřiště. Darovala Benjirovi další úsměv a přemístila se okamžitě k nejbližšímu meči za ním. Tím kolem něho proletěla její zanpakuto, takže to mělo za následek, že se kolem jeho pasu měla obvázat už známá stuha. A tak Benjira zajistit na místě. Kyouki trhla stuhou k sobě, aby stuhu utáhla, pokud se z toho nějak nedostal. Mezitím tamari začali vydávat sjednocený zvuk, který pomalu rezonoval s Benjirem. Ten si mohl všimnout, že jeho reiatsu začíná být pomalu nestabilní. Tedy, jakékoliv další kido by nemuselo úplně fungovat.

[name=benjiro]Genji Benjiro[/name]

To, že to byla past mohl čekat, ale popravdě nečekal. Připadal si značně naivní a nesoustředění po celý tenhle boj. Sice bojoval proti někomu s vyvolanou zanpakuto, ale nedařilo se mu vůbec objevovat slabiny nebo naopak objevovat silné stránky, které jí pomáhaly vyhrát souboj. [myslenky=benjiro]Chtěl jsem se hýbat přímočaře, ale padám do jedné pasti za druhou. Izanagiho rady jsou tady k ničemu, akorát vypadám jako hlupák před Akim a sám sebe ponižuju. Původně jsem to neměl v mém plánu, ale situace si to žádá. [/myslenky]

Flashback:

[myslenky=benjiro]Vážně nebezpečnou zanpakuto má, alespoň pro někoho, kdo nemá rád boj se zanpakuto.[/myslenky] [trec=benjiro]Postav pyramidy, Sarutahiko![/trec] Zahučel a hned za ním za pištění větru, se proměnila jeho zanpakuto v tlustou šavli, kterou by mu mohl závidět každý pirát. I přestože vyvolal svoji zanpakuto, necítil se vůbec dobře a pomalu přicházel na to, že se musel něčím otrávit nebo nachytat. Mohlo se to stát, když u něj bouchl ten míček a on vdechl prach? Možná, že její zanpakuto je podobná té jeho a taky manipuluje s vnitrem. Jeho výhoda byla, že jeho zanpakuto především manipulovala velmi dobře s jeho fyzickou schránkou a tak se ji rozhodl postavit znova. Během mžiku se Benjiro rozpadl na malá zrnka písku, jako kdyby za pobaveného smíchu luskl Thanos a následně se o chvilku později materializoval z písku o kousek dále, doufajíc, že ze sebe dostal tu podivnou nestabilitu. [myslenky=benjiro]Jedy, iluze a manipulace na mě nemají efekt, protože si svoje tělo postavím znova![/myslenky] Pokud se mu to povedlo, neváhal ani sekundu. [trec=benjiro]Bakudō #63. Sajō Sabaku![/trec]

Flashback 2:

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Neočekávala, že si to celé bude tak užívat. Vlastně už ji ani nezáleželo na tom, jestli vyhraje nebo ne. Dávalo do toho víceméně vše, co měla. Žádné otrkávání, zkoušení limitů protivníka. A možná proto se cítila tak dobře. I přes všechny její pasti, tak si s tím vždy dokázal Benjiro rady. Mohly to být jeho zkušenosti, co nabral na kdovíjakých misích, či prostý intelekt a styl boje. Tak či onak, Kyouki neměla prozatím žádnou touhu souboj ukončit. 
Věděla o tamari, že je to jenom otázkou času, než nabydou na svém efektu. Věřila, že Benjiro dostává jakési tušení, že není něco v nepořádku. To byla výhoda toho, že se nejednalo o okamžitý efekt. Ale jestli bude dávat Benjiro tolik času na přemýšlení, přijde na to během chvilky. Do té chvíle ale bude mít Kyouki sama dost práce, neboť přišla druhá fáze. Shikai. 
Mohlo se jednat o iluzi nebo o skutečné ztracení hmoty, tak či onak, tohle byla jedna neznámá, kterou se od Akiho nedozvěděla. Co je skutečně Benjirovo zanpakuto. Ale jestliže se dokáže libovolně přeměňovat v písek, znamená to, že tento souboj je nemožné fyzicky ukončit. Když tedy Kyouki utáhla stuhu, tak to projelo pískem a její zanpakuto letělo zpět k ní. Jako jedno tělo, jedna duše. 
Sice to byl souboj s časem, kterého potřebovala získat co nejvíce, ale zároveň zbytečně souboj neprodlužovat, neboli dát dostatečně dlouhou odmlku, aby měl Benjiro čas přijít na to, o co ve skutečnosti jde, neměla však na výběr jinak.  Chtěla vědět, co vše dokáže, proto nebylo moudré jít hned do útoku. Minimálně ne s tím vědomím, že fyzické útoky na něj nemusejí mít vliv. Ale šedesátkové bakudo jen tak sama nezničí. 
Lano ji pevně svázalo kolem trupu a zamezilo jakýkoliv další pohyb. Pevně ale svírala Kougou, aby ji neopustila a měla připravenou. V jejích očích ale nebyl strach nebo panika, což mohlo být pro Benjira znepokojující. Jaksi chtěla věřit tomu, že tohle byla jedna z jeho hlavních technik, jak souboj ukončit. Proto bylo důležité zachovat klid. Navíc, byla to jenom stále otázka času. Benjiro mohl pociťovat, že nestabilita dále přetrvávala i po jeho zhmotnění. Otázkou je, až do jaké míry to nechá zajít. A nebo, jestli se rozhodne to ukončit. Avšak Kyouki stále nevypadala, že by se měla vzdát či vyřknout záchranné slovíčko. Držela svůj pohled přilepený na Benjirovi, co se rozhodne udělat dál. Jaký udělá krok. A jestli vůbec.

[name=aki]Maki Aki[/name]

Sledoval souboj a analyzoval schopnosti obou, protože přeci jen viděl jejich schopnosti poprvé a taková znalost se vždycky hodila. Věděl, že se Benjiro specializuje na kido techniky, ale nikdy neměl čest vidět jeho shikai. Šavle, proměna v písek a očekával, že skrz písek zde bude více technik. Otravné. Pozitivní byl výkon jeho zástupkyně, její rychlé reakce a rozhodování ho obzvlášť zaujali. Bohužel se stalo něco pro Akiho nečekaného a Benjiro zasáhl Ishibumi-san poutací technikou. Měla ještě nějaké eso v rukávu jak se z této techniky dostat? Aki nijak neměnil svůj postoj ani výraz v obličeji, ale pod svým haorim položik ruku na rukojeť svého meče, připravený zasáhnout kdyby se Benjiro rozhodl pro nejhorší.

[name=benjiro]Genji Benjiro[/name]

I když se materializoval znova, stejně se necítil v normálu. Něco bylo divné a zvláštní, alespoň jeho vnitřní pocit mu to říkal. Podařilo se mu však kidem svázat svého protivníka. To musel být úspěch, i když se mu špatně pracovalo s jeho silou. K jeho údivu se však Kyouki nevzpouzela, ani nebránil a v jejich očích neviděl žádný strach, musela nejspíš vědět, že stejně vyhrává. On pomocí bakuda dokázal spoutat spoustu věcí, byla to jeho specializace. Možná tím vynahrazoval to, že jeho zanpakuto není dvakrát nejútočnější. Ale jak se naučil, každej si musel umět poradit s tím, jaká je jeho duše a poznat své výhody a nevýhody. Poohlédl se na Akiho a zjistil, že má ruku připravenou na svojí zanpakuto a to bylo varovné zjištění.

Alternativní budoucnost:

Alternativní budoucnost 2:

[myslenky=benjiro]Ne, to není ono. Nic z toho nejde udělat. [/myslenky][trec=benjiro]Rukavice. [/trec] Hlesl ve stejný moment, kdy zmizelo bakudo a jeho zanpakuto se proměnila zpátky. Měl plán, ale neviděl způsob jak ho realizovat, když něco ruší jeho soustředění a jeho reiatsu není konzistentní. Nechtěl riskovat zranění, protože by pak nemohl pokračovat v ničem, co dělal. Byla dobrá, možná, že někdo s jiným setem schopností by ji porazil. Ale pro Benjira by to bylo složité, obvzláště pokud by nerozluštil, co ho ruší. Podíval se na Akiho, tentokrát takovým tázavým pohledem, co vlastně čekal od tohoto souboje. Nakonec se však usmál, takovým tím upřímným úsměvem. [trec=benjiro]Zahaha, musím vrchní kapitánce připravit lázně. [/trec]

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Byl to zvláštní pocit. Sice byla pod účinkem silného bakuda víceméně poprvé za svůj krátký život, ale nebála se. Mohla za to děkovat své duši, která ji dala tuto šanci. Benjiro na to zřejmě ještě přesně nepřišel, ale temari se začali jedna za druhou synchronizovat v jednotný zvonkovitý zvuk, který se dal jednoduše v zápalu boje a vlastních myšlenkách přeslechnout. Kyouki ho slyšela ale až moc dobře. Cítila, jak se v bakudo vytváří praskliny, okem neviditelné, avšak reálné. Přemítala si v hlavě, jak bude pokračovat. Stačilo navýšit reiatsu a měla tušení, že bakudo během pár sekund zničí, avšak bude to stačit? Mohl vyslat další ofenzivní bakudo, daleko rychlejší než zamýšlela. Mohl mít skrytou schopnost v shikai, pohřbít ji v písku nebo zcela změnit bojiště, které by mu dávalo navrch. Nevěděla o jeho meči vůbec nic. Ale i přes to se ničeho nebála. Naopak. Usmívala se a užívala si tuhle jedinečnou příležitost. Byl to první 'skutečný' souboj po jejím odchodu z akademie. Pro tohle žila. Cítila to každou částí svého těla. A paradoxně se těšila, co ji předvede Benjiro dalšího. 
Bohužel, stejně jak jednoduše stavěla svoji představivost jako domeček z karet, tím slovem, které si určili, Benjiro jednoduše tentýž domeček shodil. [trec=kyouki]Heh?![/trec] vydala ze sebe možná trochu agresivněji než by chtěla a začala máchat mečem směrem k Benjirovi. Už nebyla pod bakudem a měla volné ruce. Takhle si svoje osvobození nepředstavovala. [trec=kyouki]Však to začínalo být zrovna tak zajímavýýýýýý![/trec] postěžovala si z plných plic asi nějak takhle. Temari přestali poskakovat a meče se rozplynuly. Musela to docela rozdýchat. Potom jakoby ji problikla nějaká šílená myšlenka hlavou a její oči se znova rozzářili! [trec=kyouki]Určitě jste nechtěl tady Akimu udělat z budovy pískoviště! Dáme si druhé kolo na tréninkovém poli, tam bude dostatek prostoru pro vaše schopnosti![/trec] měla radost z toho, že našla východisko. A úplně odignorovala, že Benjiro má zřejmě jiné povinnosti někde jinde.

[name=benjiro]Genji Benjiro[/name]

Nečekal, že se takhle promění v okamžik, kdy mohlo jít do tuhého. Zřejmě ji to fakt bavilo a on ji právě odstavil od oblíbeného koníčku. Možná to byla nějaká sadomasoněco, to by k Akimu i celkem sedělo. Na druho stranu, kdo byl on, aby mohl soudit, kdo jakej vlastně je. Udělat tady pískoviště? Jak mohla vědět, že vůbec něco takového umí? Extrémní proměna z totálně vážné podkapitánky třetí divize na infantilní fanynku tvrdého boje ho fascinovala. [trec=benjiro]Myslím, že kapitán má už takhle dost práce s tím, co jsme tu natropili. [/trec]Zadíval se smírně na Akiho, protože mu trochu záviděl, že má k sobě nejspíš někoho s kým si může po večerech normálně povídat. To on se vracel do temného zákoutí první divize, kde se pomalu blíží večerka ve tři hodiny odpoledne. [trec=benjiro]Možná příště.[/trec] Řekl s mírným úšklebkem, protože možná nějaké příště vážně bude. Minimálně Kyouki dokázala, že je dostatečným soupeřem a že nemá odznak jen tak na okrasu. [myslenky=benjiro]Vážně dobrá volba pro podkapitáku. [/myslenky]

[name=aki]Maki Aki[/name]

A celé to skončilo úplně jinak, než si Aki myslel. Měl v hlavě hodně scénářů, spousty z nich zahrnovalo smrt Benjira, ale problém byl v tom, že mu všechny Benjiro právě všechny zahodil. Protože ani jeden z jeho scénářů nezačínal tím, že by Benjiro vůbec nezaútočil. Mohl tak v klidu pustit rukojeť svého meče a sledovat reakci jeho zástupkyně. Vlastně to pro něj dopadlo dobře, protože pravděpodobně i kdyby jí zachránil život, tak dostane vynadáno, že vůbec zasahoval. Takhle může být naštvaná jedině na Benjira.
[trec=aki]Nemám sebemenší problém s nějakou odvetou příště. A ano, určitě mimo vnitřní prostory. Tohle přeci jen trochu zabolí moji peněženku a více ruce pár nováčků, kteří to budou muset odpracovat.[/trec]
Odpověděl během toho, co se rozhlížel po škodách po místnosti a pomalým krokem se blížil ke své zástupkyni. Neuniklo mu, že na něj poukázala prostě jen jako na Akiho. Chápal ale, že je plná adrenalinu a proto to nechtěl nijak řešit.
[trec=aki]Každopádně skvělá práce, oba dva. Rotoya by byl dnes bez šance, Ishibumi-san.[/trec]
Složil jim pochvalu s úsměvem na tváři. V hlavě toho měl teď hodně. Rozebíral si jejich schopnosti a Benjirovy úmysly.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Veškeré falešné nadšení, které v sobě Kyouki vybudovala, bylo smeteno jako pískový hrad na pláži ranním přílivem. A zřejmě si uvědomila, jak byla neformální před jednou z oficírských postav a hlavně před vlastním kapitánem, který ještě nedávno do ní cpal to, že jeho autoritu nemá nijak podkopávat. Na rtech se ji svíjel hořkosladký úsměv. Chtěla pokračovat, ale nemohla, přitom očekávala, že přijde kázání. Naštěstí, jak Benjiro, tak i samotný kapitán brali situaci z toho milejšího soudku. 
Otočila se na kapitána. Veškeré její smysly byly upřené na Benjira, takže si i přes svoji schopnost nevšimla, že byl připravený do souboje zakročit. Byla to pravda. Kdyby se do toho začal míchat, určitě by mu to neodpustila. Ale to byl jiný scénář. 
[trec=kyouki]J-Jo, co se dá dělat, je pravda, že to bude chtít rekonstrukci. Ale to určité naši členové zvládnou, jo,[/trec] ujišťovala spíš sama sebe než kohokoliv jiného. No, zrušila svůj shikai, protože se dál bojovat nebude. Vrátila meč do pochvy a dala ruce v bok, jakoby si právě před chvílí nešli s Benjirem po krku. Nebo minimálně ona jemu. 
Musela zareagovat na poznámku od kapitána. Ona to tak neviděla. [trec=kyouki]Podle mého by to byl silný oponent. Měl silnou ofenzivní zanpakuto. Ieyasu měl v tomhle výhodu ve schopnostech. Já tak efektivní schopnosti nemám,[/trec] zkonstatovala Kyouki. Minimálně to bylo její východisko z toho, co zatím viděla. Ale kdo ví, silné schopnosti jsou jedna věc, fyzický a psychický stav druhá. [trec=kyouki]Ah![/trec] si tak vzpomněla, [trec=kyouki]neměl tenhle souboj prokázat divizi moji klasifikaci jakožto zástupce? Jak to teď uděláme, když to nikdo neviděl?[/trec] šeptla směrem k Akimu, ale Benjiro to mohl samozřejmě v pořádku slyšet.

[name=benjiro]Genji Benjiro[/name]

Chvíli ještě pozoroval, co se Kyouki snaží říct Akimu, pak už se ale vážně nachystal na cestu. [trec=benjiro]Tak zase jindy, možná na nějaké misi, teďka se nějaké rozdjíždí.[/trec] Hlesl velmi potichým hlasem, pčeimž se snažil navnímat tenhle moment. Nejenom, že je silná, je také velmi hezká uvědomil si náhle. A v moment, kdy by se snad mohl začít červenat, zmizel pryč. Měl namířeno zpátky do první divize. Cítil se uvnitř trochu prázdný, protože vlastně nic dnes nezískal.

>>> 4. divize

[name=yoshiro]Ruyichi Yoshiro[/name]

Společně s Tatsukim dorazili do kasáren třetí divize. Doufal, že najít kapitána Mňaukyho Packyho nezabere moc času. On by se za ním pravděpodobně ani normálně nezastavoval, kdyby dostal misi za normálních okolností, ale jeho členové, kteří půjdou s ním, měli ještě nějakou důležitou práci v šestce a díky tomu měl právě tenhle čas na návštěvu.
[rec=yoshiro]"Kapitán Maki mi na stole nechal vzkaz..."[/rec] Chtěl Tatsukimu vysvětlit, proč jsou tady, ale zasekl se, protože mu došlo, že mu tam vzkaz nenechal kapitán, ale Noriyukiho pták. Vysvětlovat něco takového by ale bylo poměrně hodně kompikované a tak rychle došel k názoru, že tuhle část bude lepší prostě přeskočit.
[rec=yoshiro]"Chce se mnou mluvit."[/rec] Dokončil svoje krátké vysvětlení. [rec=yoshiro]"Kapitánský byznys. Neodkladné, Tatsuki-san."[/rec] Jenže kde takového kapitána Packyho hledat? Yoshiro se rozhodl, že se podívá na to nejvíc zřejmé místo a pokud tam nikdo nebude, vyrazí prostě rovnou do šestky. Nikdo mu pak totiž nemohl vytknout, že se nesnažil.
A tak tedy do hlavní budovy kasáren trojky!
[rec=yoshiro]"Potkal jste někdy kapitána třetí divize?"[/rec] zeptal se po cestě Tatsukiho. Kapitán Maki byl na své pozici poměrně nový a o Tatsukim nevěděl v podstatě nic, takže netušil, s kým se ve svém mládí poflakoval.