Vyšetřování v nákupní čtvrti

Přestože není tato část Seireitei příliš rozsáhlá, nabízí všem shinigami zábavu i obchody mnoha druhů. Mezi podniky je také několik restaurací.

Na poradě - bar fungující celý den a nabízející mnoho druhů alkoholu zcela nevhodného pro pracovní dobu
U Severní brány - velká, moderní rodinná restaurace
13 - gril restaurant, kde ovšem nikdo ještě grily neviděl
U Vysmátého Arrancara - roztomilá, luxusní cukrárna a kavárna vyhlášená karamelovými věnečky, jejíž menu si nemůže dovolit jen tak někdo

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Nešlo nic, ješitná demence zůstávala vítěznou nad touto zemí - a to nakonec v podání jak dívky, tak Ieyasa, což si uvědomil, když z Cukrárny vyšel - bolestivá ironie toho mu nahodila úsměv na tváři, jen, jakmile vyšel a nadechl se čerstvého vzduchu. Inu. Podkapitána tam nechal si vyřešit vlastní problémy, protože co si budeme, chtěl tady vyřešit velmi zajímavou záhadu, a ne dělat pomocnou chůvu lidem, kteří by to měli rozhodně zvládat sami, ve věcech, které by snad ani nemělo být potřeba dělat. A tak šel na průzkum prozatím sám, pokdapitán ho určitě doběhne, až si to tam vyřeší.
A tak se Ieyasu vydal směrem do prvního podniku, který tady chtěl navštívit - zaťukal, a vešel dovnitř U Vysmátého Arrancara. Byla to také cukrárna, nejpodobnější té, ve které teď byli, a proto ho napadlo sem zajít jako první. [rec=ieyasu]"Zdravím."[/rec] pozdravil první, a u toho si to tam všechno obhlédl. Jestli něco bude vypadat nestandardně, jaká se zdá, že panuje nálada uvnitř, jestli je tam plno, nebo ne... spousta podnětů, které se podívat, a které by mohly mít něco s vyšetřování, a nebo naopak vůbec. Přesto bylo potřeba detaily nevypustit.

Ieyasu -> U Vysmátého Arrancara se podle všeho rozkládala na celých dvou patrech budovy, ve které sídlila, ty jsi vešel do přízemí. Navzdory obskurnímu názvu měla tato cukrárna velice fancy vibe.

Spoiler:

Obsluhovali tu nejméně dva číšníci v pastelových formálních oblecích a za pultíkem byli další dva lidé, mladá žena a muž, kteří připravovali zákusky a nápoje podle objednávek. Podle nálady bys vůbec neřekl, že se tady něco stalo, na nikomu nebyl poznat žádný stres nebo špatná nálada. Všichni se profesionálně usmívali a zákusků byla velká hojnost.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ieyasu se vydal do Vysmátého Arrancara, ale i když to byla 'také' cukrárna, rozhodně to byla úplně jiná úroveň. Ieyasu si najednou připadal velmi nepatřičně ustrojen. Tak jako tak, vešel dovnitř a prohlédl si general vibe, který tady byl tak posh, že se mu z toho skoro zvedl nos jen, jak tam došel. Několik číšníků v oblecích, a za pultem dva lidí, žena a muž, co tam připravovali zákusky a nápoje. A všichni vypadali maximálně profesionálně a nijak nezasaženě celou tou situací, pokud tady nějaká situace byla. Zajímavé. Ieyasu ještě vyhlížel nějaké další detaily, ale pokud nic neviděl, prostě se vydal k pultíku.
[rec=ieyasu]"Zdravím. Má tady někdo minutku na pracovní rozhovor, ať nijak nerozhážu provoz?"[/rec] zkusil tak nějak co nejvíc reasonable Ieyasu, aby tím rovnou ukázal snahu se nijak do toho neplést a že chce jen udělat svůj job a nechat cukrárnu fungovat ve svém profesinálním módu dál.

Ieyasu -> Než se ozvala žena, kterou jsi oslovil, přitočil se k tobě jeden z číšníků. Prohlížel si tě zkoumavě, ale ne nějak pohrdavě nebo podezřívavě. "Dobrý den, smím se zeptat, o co se jedná, pane?" zeptal se stručně. Nikdo jen tak nemohl odejít klábosit během pracovní doby, pokud si nebyli jistí, že je to opravdu důležité.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ieyasu se tedy zeptal ženy za pultem, ale než ta stihla nějak reagovat, tak se na něj hnedka otočil jeden z číšníků s otázkou, jestli se může zeptat, o co se jedná. Ieyasu jemně přikývl a usmál se. [rec=ieyasu]"Ah, dobrý den."[/rec] pozdravil s menším pokývnutím hlavy. [rec=ieyasu]"Byl jsem vyslán od Gotei, abych vyšetřoval nedávné krádeže v podnicích tady v nákupním sektoru, a chtěl jsem se jen zeptat na pár otázek."[/rec] odpověděl celkem jasně a přesně, co tady chtěl a proč tady byl.

[name=akkaku]Yoru Akkaku[/name]

Akkaku vyrazil do ulic poté, co vyslal Amayu se vzkazem. Nyní litoval, že v cukrárně neviděl nikoho jiného z Gotei, nebo že si nevzal SpiritPhone. Pak zavřel oči a zasoustředil se na reiatsu v okolí, aby věděl, kam mohl Ieyasu vyrazit.
[myslenky=akkaku]Vysmátý Arrancar, naše hlavní konkurence, jak jinak...[/myslenky] pomyslel si a vyrazil do podniku. Tam viděl Ieyasua u pultu v, dle Akkakuova subjektivního názoru, nechutně přezdobené kavárně. Došel k pultu kousek od Ieyasua a pokud se k němu kdokoliv otočil, jen kývl a nadhodil [trec=akkaku]Jsem tu s ním kvůli vyšetřování krádeží...[/trec] Pokud to nebyl Ieyasu. Na toho jen kývl na pozdrav.

Ieyasu, Akkaku -> Na číšníkovi bylo vidět, že hned věděl, o co se jedná. A také ocenil, že je Ieyasu tak výstižný. Když se k nim připojil i Akkaku, vzal to kývnutím hlavy na vědomí. Odložil si tác, který nesl, na pult, a pokynul vám směrem nahoru po schodech. Jelikož kavárna měla ještě patro, pokud jsem to ještě neřekla. "Prosím, pánové. Pojďte za mnou. Zavedu vás za majitelkou, máte štěstí, že tu zrovna je. Bude lepší probrat tyto věci v soukromí." Jeho výraz se nijak nelišil od toho, kdyby vás odváděl na místo, které jste měli zarezervované, takže nikdo, kdo neslyšel vaši konverzaci, by nemohl tušit, že se děje něco nekalého mezi věnečky a laskonkami.
Odvedl vás po schodech nahoru a zamířil do VIP sekce. Tam bylo daleko prázdněji, samozřejmě. Pak vás ještě vyvedl na balkón s výhledem na okolí. U malého stolečku tam seděla starší dáma.
Byla oblečená velice elegantně a do tradičního japonského stylu to mělo daleko. Na hlavě měla dokonce krajkový klobouk s širokou krempou. Pila z miniaturního zdobeného hrníčku a dívala se do okolí.
Číšník jí v rychlosti vysvětlil, o co se jedná, a potom se s úklonou vzdálil.
"Ah, dobrý den. Už jsem si myslela, že jste nás zanechali zkáze!" pronesla dáma poněkud dramaticky.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Číšník, který odchytil Ieyasua vypadal, že ví, o co go, a také se zdálo, že přímost přístupu ocenil. No, to bylo dobře. Také došel podkapitán Druhé, kterého Ieyasu také pozdravil jemným kývnutím hlavy. Poté se tedy vydal za číšníkem nahoru do druhého patra. [rec=ieyasu]"Jistě."[/rec] potvrdil ještě Ieyasu, že rozumí a vlastně i souhlasí. Dělat tu velký poprask by bylo nevýhodné, Ieyasuovi by se víc hodilo, kdyby pachatelé nevěděli, že se jim snaží být na stopě. Tak jako tak, po schodech se šlo do VIP sekce, kde bylo samozřejmě už mnohem méně lidí, a poté dokonce ještě dál, na balkónek s výhledem.
Za stolem tu seděla nějaká starší dáma, která vypadala přinejmenším excentricky, obzvlášť v porovnání s jinak velmi tradičně a obyčejně oblečeným Ieyasem. Každopádně, Ieyasu zůstal o kus dál, aby číšník mohl vysvětlit, a když se vzdálil a a dáma je oslovila, tak Ieyasu hezky snížil hlavu v takovém jemném úklonu. [rec=ieyasu]"Dobrý den. Nerad obtěžuji, ale potřeboval bych nějaké informace, aby naše vyšetřování mohlo pokročit."[/rec] odpověděl na to, s maximální slušností. Hodila by se mu nějaká pomoc tu, a tak jednal, jak uznával za standard tady.

[name=akkaku]Yoru Akkaku[/name]

Zatím to šlo hladce a Akkaku byl rád, že se tady také ví o incidentech. Vyrazil za číšníkem a jen v duchu přemítal, jestli by nebylo lepší, kdyby byli v civilu už jen z toho, důvodu, aby o nich nevěděli pachatelé... za předpokladu, že je nebude informovat někdo přímo z nějakého podniku.
Když vyšli nahoru, také počkal trošku v pozadí a s Ieyasuem postoupil dopředu až po oslovení, ale jen uklonil hlavu a mlčel. Jednak si jeho kolega vedl dobře... a také nevěděl, jestli by nebylo problematické, kdyby v něm dáma nepoznala syna majitelky konkurence...

Ieyasu, Akkaku -> "Ach ano, v jak barbarských časech to žijeme! Krádeže! A jak násilné, není dnes nikomu nic svaté!" Dáma byla poněkud dramatická, vypadala, že snad brzy omdlí pohoršením nad nedávnými událostmi. Držela se za srdce a třesoucí se rukou se napila ze svého šálku.

[name=ieyasu]Takahashi Ieyasu[/name]

Ieyasu se musel jemně pousmát, jak tam dáma dramaticky házela rukama a celkově její slova rozhodně napovídala spíš tomu, že jí ukradli i schody do předního vchodu. Ieyasu tipoval, že tak brutální to nebude, vzhledem k tomu, že obchůdek pořád v klidu fungoval, jak mohl vidět... ale to neznamenalo, že by chtěl podceňovat tu situaci. A tak tedy jemně přikývl.
[rec=ieyasu]"Je to rozhodně hrůza. Proto bych vás chtěl požádat o spolupráci, abychom je co nejdřív mohli chytit a vrátit pořádek."[/rec] souhlasil tak Ieyasu. [rec=ieyasu]"A s tím by mi nejlépe pomohlo, kdyby jste mi přesně popsala, co se vám tady stalo. Kdy se někdo vloupal, co vzal, jakým způsobem... všechno, na co si dokážete vzpomenout."[/rec] nahodil Ieyasu už konečně to gró toho, proč tu byl, a rovnou i napověděl pár návodných otázek, kdyby se dáma chtěla moc ztrácet v dramatu, aby se měla čeho zase chytit.

[name=akkaku]Yoru Akkaku[/name]

Stál. Přehánění mu nebylo nijak sympatické a přemýšlel, jak vážně má brát poznámku s násilím majitelky Vysmátého Arrancara. Rozhodl se, že se na to doptá pak podle toho, jak budou vypadat odpovědi na Ieyasovy otázky. Byl rád, že paní nasměroval, protože i když byl zvyklý a dokonce preferoval i několika týdenní mise v terénu, byly většinou strávené v klidu v divočině, temných uličkách či kanalizacích na odposlouchávání, stopování či... lovu. A Akkaku tam měl klid. Tato dáma by několik týdnů dokázala nejspíše mluvit také a to by bylo i na Akkakuův trénink náročné...